Hledej
Zadejte hledaný výraz
Nic jsme nenašli. Zkus zadat více obecnou frázi.
Nalezené produkty

Moje první zkušenost s piercingem (Petra)

23.03.2020 | Vaše zkušenosti

Byla jsem požádaná, abych sepsala své zkušenosti s piercingem. Jinými slovy, abych sepsala „historii mě a piercingu“. Nejsem si úplně moc jistá odkud začít. Pokud Tě zajímá, jak jsem s tím poprala, jak jsem se k tomu dostala a jak to postupem času pokračovalo, tak si přečti můj článek.

Petra s piercingy na vycházce v přírodě se psem

Teď už vypadám vcelku slušně, ale i tak jsou dny a místa, kdy hodně poutám pozornost.

Labret/obočí

Celý to začalo, když mi bylo asi 14, tzn. někdy v roce 2003. Puberta se mnou už solidně třískala. Byla jsem nepopsatelně zamilovaná do Linkin Park, a protože jejich frontman a zpěvák Chester Benington měl píchlý labret, je vcelku jasný po jakým piercu jsem toužila. Ale nebylo to tak lehký, protože mamka byla samozřejmě těžce proti. Nemůžu si pomoct, ale tehdy ještě nebyly piercy tak rozšířený jako teď. (Teď asi mluvím, jako nějaký páprda.) Většina tehdejších dospělých z mého okolí to brala jako něco, co nosí kriminálníci a feťáci.

Ale i tak se mi povedlo maminu přemluvit, a jelo se do studia do Českých Budějovic na můj první pierc. Byla jsem ze všeho pěkně vydřená. Studio jako takový byl svět sám pro sebe a pro mě, puberťačku to bylo něco úžasnýho (dneska se sobě směju :-D ). Nakonec jsem si vybrala, že si nechám propíchnout obočí, protože jsem od labretu srabácky upustila. Cesta ze studia byla vcelku vtipná nejen proto, že jsem neustále šilhala na novou ozdobu, ale hlavně jakoukoliv výlohu jsme minuly, tak jsem se do ní musela podívat. Následovné hojení proběhlo naprosto hladce a bez jakýchkoliv problémů.

Petra a její jizva po piercingu v obočí

Obočí teď už zatím propíchlé nemám.. Ale jak je vidět i na této fotce, měla jsem ho propíchlé nakonec na třikrát.

Feťácká dráha, alias propíchnutý jazyk

Nedlouho potom jsem měla svou první brigádu-prodej zmrzliny a asi se dá celkem snadno odhadnout kam zmizela druhá výplata. První totiž padla na tílko System of a down, a ano, druhá už šla na další pierc. Jenže ten už by mi u mamky určitě neprošel, takže vše potají. A jelikož volba padla tentokrát na jazyk, byla to celkem chyba. Bohužel, patřím mezi tu část lidí, kterým jakýkoliv čerstvý orální piercing příšerně nateče. Ve studiu by se ve mně krve nedořezal, jaký jsem měla strach. Přes všechna hororová očekávání ale propíchnutí jako takové skoro nebolelo. Jenže než jsem dojela domů, jazyk začal bolet a hlavně nepříjemně natékat. Aby toho nebylo málo, mamka ten den dělala k večeři topinky, to v životě nezapomenu. Takové ty do křupava osmažené, potřené česnekem, na vrch kečup, osmažené vajíčko a posypané sýrem, no prostě mňamka. Ale v tu dobu už mě jazyk bolel jako čert… Takže jasně, dvakrát jsem si ukousla a chtěla odejít od stolu s tím, že nemám hlad, což mamku samozřejmě udivilo, ale ještě to vzala. Jenže další den ráno jsem se vzbudila a jazyk jsem měla tak nechutně nateklý, že jsem byla ráda, že dýchám, natož abych mluvila nebo nedej bože jedla a tohle trvalo skoro týden. To už se logicky ukázalo jako problém a mamka pojala podezření. Bohužel to nebylo podezření na to, že mám propíchlý jazyk. Začala šílet a neustále mi kontrolovala oči a ruce. Jo, myslela si, že fetuju. (smích :-D ) Že prý nejím, že skoro nemluvím a když už začnu mluvit, tak příšerně šišlám. Nechala jsem mamku skoro týden trpět, než jsem se jí s téměř splasklým jazykem přiznala, že opravdu nefetuju, ale že jsem si jen nechala propíchnout jazyk. Díky tomu to nakonec prošlo naprosto hladce, jelikož se jí strašně moc ulevilo, a nějaký propíchlý jazyk jí nakonec vůbec nezajímal.

Petra a její piercing jazyka

Piercing jazyka téměř nebolel, ale hojení bylo opravdu náročné.

Dlouho očekávaný labret a pupík

Abych pravdu řekla, nejsem si jistá jak přesně to pokračovalo dál. Během následujících 3 let jsem navštívila studio ještě několikrát. Konečně jsem sebrala odvahu k tomu labretu. A ano, asi tři dny jsem měla pysk, jak havajský bubeník. Bylo to něco příšernýho, ale stálo to za to. Strašně moc mě bavilo vyčnívat, takže jsem si sehnala několik náušnic na výměnu a občas tam nosila takový ten dlouhý hrot, ten byl opravdu parádní. Následovalo propíchnutí pupíku.. To byl pro mě jeden ze dvou nejbolestivějších piercingů. Nevím proč, ale propíchnutí pupíku mě bolelo opravdu hodně. O jeho hojení raději nemluvit. Nechala jsem si ho strašně „chytře“ píchnout v létě, což je samozřejmě chyba.. Je horko, člověk se potí. Piercing v pupíku bývá na hojení náročnější i běžně, ale v létě? Hotový očistec. Po měsíci jsem byla natolik zoufalá, že už jsem ho chtěla vyndat. Nakonec se s tím moje tělo ale popralo, pierc vyhrál a mám ho jako jeden z mála do dneška, i po porodu dvou dětí.

Petra s labret piercingem

Labret je jeden z piercingů, které dnes už nemám. Konkrétně tenhle jsem vyndala kvůli zubům a dásním, protože jsem ho měla píchnutý hodně nízko.

Uši a nos

Tou dobou už jsem byla na intru, několikrát jsem si nechala nastřelit náušnice do chrupavky v uchu, které jsem ale vždy nakonec musela vyndat. Propíchnutá chrupavka mi asi není souzená. Vždycky bolela a hnisala  takovým způsobem, že jsem musela náušnici vyndat. Pak jsem udělala naprostou idiocii-naběhla jsem do klenotnictví s tím, že když mají nastřelovací pistoli, tak mi tu náušnici můžou vlastně nastřelit i do nosu, no ne? Zaměstnankyně klenotnictví jsem musela chvíli přemlouvat, ale nakonec kývla a šlo se na věc. Co následovalo asi ani nemusím zdlouhavě popisovat. Ozdobu jsem nosila zhruba dva týdny, ale ve chvíli, kdy mi pierc v jednom kuse hnisal, už jsem musela náušnici vyndat. A protože jsem tam měla tu pitomou nastřelovací náušnici, tak rozepnout ji byla opravdu „sranda“. Nakonec se podařilo jen s pomocí kombinaček.

Tou dobou už jsem pomalu utíkala z učňáku, měla jsem propíchlé obočí, pupík, jazyk, labret, nos a zatím jen lehce roztažené uši. A podle toho, se ke mně lidé chovali… Ale o tom zase jindy ;-)

Upozornění: Tento článek popisuje příběh Petry. Prezentuje pohled na její začátky s piercingem. V žádném případě nikoho nenabádá k podobným aktivitám, jaké Petra podstoupila. Piercing má dělat radost. Proto prosíme vždy postupuj podle řádných postupů, ať si svůj piercing můžeš užít na maximum!

Líbí se Ti článek? Pak budou Tvoji kamarádi určitě rádi, že se o něj s nimi podělíš.